O globální změně

Co znamená pojem globální změna?
Globální změnou rozumíme široké spektrum biofyzikálních, ekosystémových a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku (proměny klimatu, produktivity krajiny a oceánů, chemie ovzduší, ekosystémů). Výsledkem je změna schopnosti Země podporovat život. (Podrobně a s odkazy viz text Globální změna a změny.)

Existuje vědecký důkaz existence globální změny?
Ano. Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby –  nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd. Všechny tyto parametry lze matematicky vyčíslit.

Co je to globální změna klimatu?
Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je globální změna klimatu „taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek“. Pokud tedy mluvíme o globální změně klimatu, vždy mluvíme o změnách, které způsobil člověk.

(Podrobněji o pojmu změna klimatu a jiných, vč. odkazů dál, viz text Pojmy vztahující se ke globální změně. Též na http://climate.nasa.gov a http://exploratorium.edu/climate.)

Co je to klima?
V širším smyslu je klima stav klimatického systému Země, který lze statisticky popsat.
V užším smyslu je klima obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevantních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let. Klasické období pro průměrování těchto veličin je podle definice Světové meteorologické organizace (WMO) 30 let.

Co je to klimatický systém Země?
Klimatický systém je velmi složitý a komplikovaný systém sestávající z pěti hlavních složek (atmosféry, hydrosféry, kryosféry, povrchu země a biosféry) a vzájemných vztahů mezi nimi.

Je klimatický systém Země konstantní?
Ne. Klimatický systém se vyvíjí v čase. Jeho vývoj má 2 příčiny. Za prvé se klimatický systém vyvíjí vlivem vlastní vnitřní dynamiky. Za druhé se klimatický systém vyvíjí vlivem vnějšího působení. Typickými příklady vnějšího působení jsou vulkanické erupce, sluneční změny a antropogenní působení (zahrnuje především změny složení atmosféry a změnu využití půdy).

Jakou roli hraje v klimatickém systému Země teplota?
Průměrná globální teplota je základní, nejprostší, a přitom velmi užitečný ukazatel stavu klimatu.

Co je to globální oteplování?
Globální oteplování je termín pro růst teploty přízemního vzduchu (ve výšce 2 m nad povrchem), braný jako průměr přes celý zemský povrch.

Dochází opravdu ke globálnímu oteplování?
Ano. V posledních čtyřiceti letech vzrostla průměrná teplota přízemního vzduchu o 0,6 stupňů Celsia, tempo nárůstu se postupně zvýšilo na dvě desetiny kelvinu (kelvin je totéž jako Celsiův stupeň) za desetiletí.

Dochází k oteplování všude na zeměkouli?
Ne. Ke globálnímu oteplování dochází nerovnoměrně. Nejvíce roste teplota v Arktidě a v zimě.

Proč se používá pojem globální oteplování, když někde dochází k ochlazování?
Kvůli bilanci tepelného záření Země. Země do vesmíru vyzařuje v průměru menší výkon, než je příkon (slunečního) záření, které pohlcuje. V globálu tedy dochází k oteplování Země.

Jak velký je rozdíl mezi příkonem a výkonem?
Rozdíl je přibližně jeden watt na metr čtvereční zemského povrchu.

Jak vypadala tepelná bilance Země v minulosti?
V posledních tisíciletích byla téměř vyrovnaná.

Co způsobuje současnou tepelnou nerovnováhu?
Zvýšená (a dále rostoucí) koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Proč roste koncentrace skleníkových plynů?
Koncentrace skleníkových plynů roste zejména vinou spalování fosilních paliv, ale také odlesňování, degradace půd a zemědělství vůbec.

Co se děje s nadbytečným teplem?
Země si nadbytečné teplo ponechá. Alespoň 90% použije k zahřátí oceánů a jen několik procent z něj se projeví nárůstem teploty ovzduší. To je také důvod, proč teplota ovzduší za posledních sto let vzrostla „pouze“ o 0,8 stupňů Celsia.

Proč nemůže lidstvo nad nárůstem teploty ovzduší o 0,8 stupňů Celsia mávnout rukou?
Protože s teplotou Země je to obdobné jako s lidským organismem. Růst o 0,8 stupňů Celsia je vážný problém, růst o pět stupňů může být pro lidstvo smrtelný.

Proč je nárůst teploty ovzduší o 0,8 stupňů Celsia tak vážný problém?
Protože malá změna průměrné teploty způsobuje velké změny výskytu různých typů počasí. Pro lidská i přírodní společenství, která se vyvinula za podmínek značné stability klimatu, panující od konce doby ledové, to má vážné důsledky.
Jde o dostupnost vody, o produktivitu zemědělství, lesů a rybářství, o výskyt přílišného vedra nebo vlhkosti, o tvorbu a šíření jedovatého znečištění ovzduší, o geografické rozšíření chorob, o škody z vichřic, záplav, povodní, sucha a požárů.
Do budoucna jde také o ztrátu území, kterou lze očekávat vlivem stoupání hladiny moře, o výdaje na to, aby naše technické systémy dokázaly fungovat i v dříve nevídaných podmínkách, o nové „stěhování národů“, o zrychlené vymírání druhů a mizení celých ekosystémů, o geochemický rozvrat oceánu.
Rozvrat klimatických charakteristik, na nichž jsou dnešní území, často zalidněná až po samou hranici své únosnosti, zcela závislá, způsobuje globální změnu.

Co je hlavním předmětem výzkumu CzechGlobe?
Sledování parametrů klimatických charakteristik, analýzy vývoje těchto charakteristik, pokusy zkoumající  dopady změny klimatu a návrh opatření, které umožní rozvoj lidské společnosti v podmínkách globální změny.

Další informace o základních pojmech Globální změny (kjótský protokol, El NIňo, atd.) naleznete v glosáři Souhrnné zprávy Změna klimatu 2007.