Program Copernicus sleduje, co se děje na naší planetě. A to i v Česku – jeho očí vidí nejen Prahu, Brno či Ostravu. Z orbity často přicházejí klíčová data. Ta využívají například zemědělci, kteří díky nim mohou optimalizovat množství používané vody, hnojiv nebo postřiků a přesto mít stejné či vyšší výnosy. Pohledy z družic pomáhají i při přírodních katastrofách. Využívali je například němečtí hasiči při zásahu u požáru v Českém Švýcarsku. Program Copernicus (dříve jako iniciativa GMES) má 25 let.
Tomuto výročí se věnovala také Česká televize. V Událostech 2. 6. o programu Copernicus hovořil Pavel Zahradníček z CzechGlobe. Mimo jiné konstatoval, že bez dat ze systému Copernicus se Intersucho neobejde ani pro své služby zaměřené na Česko. „Kdybychom tato data neměli, tak bychom nemohli ani předpovídat to sucho v tom desetidenním horizontu, jak to děláme,“ poznamenal.
Hosty pořadu 90´ČT24 potom byli Miroslav Trnka a a Petr Lukeš z CzechGlobe. Miroslav Trnka poznamenal, že informace předpovědního modelu se opírají jak o informace z družic, tak i data z pozemních a mořských meteorologických stanic. Upozornil, že satelitní data poskytují informaci o situaci, která už je, respektive byla. „Zatímco chceme-li dělat předpověď, musíme využít data z předpovědních modelů,“ dodal. Pro monitorování kůrovce je podle Petra Lukeše důležité to, že družice nabízejí pravidelné celorepublikové snímkování, Které nám umožnilo sledovat porosty několikrát ročně, což je pro takto dynamický jev, jako je kůrovec, velice důležité. Ministerstvo zemědělství tak může informace používat dynamicky – například pro definici kalamitních zón.
Záznam z Událostí a pořad Devadesátka jsou součástí článku.
Zdroj. www.ceskatelevize.cz