Neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. I tak vypadají principy regenerativního zemědělství pocházející z USA, jimiž se inspiruje stále víc jihomoravských zemědělců. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého.
Ve vzduchu je tohoto oxidu příliš a v hlíně zase málo. A tak místo aby farmář pole zoral, nechá na něm co nejdéle plodiny, které mění přebytečný plyn v atmosféře fotosyntézou na cukry. Rostliny se po svém rozkladu dostanou do půdy, kam zanesou potřebné organické složky včetně uhlíku. Tedy prvku, který v ovzduší negativně přispívá ke klimatické změně, ale v zemi pomáhá k vyšší úrodě.
Propagátorem postoje je Karel Klem z CzechGlobe, jenž se v brněnském Ústavu výzkumu globální změny zabývá ekologickou fyziologií rostlin. „Při dobré praxi není problém uložit dvě tuny na hektar ročně,“ hlásí. A to i na stovky let.
Článek je ke stažení zde https://www.idnes.cz/brno/zpravy/regenerativni-zemedelstvi-ukladani-do-pudy-oxid-uhlicity-klimaticka-zmena.A240208_776080_brno-zpravy_azu
Zdroj: iDnes.cz