Loňské počasí v Evropě přineslo řadu extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad jak na lidské zdraví, tak na řadu oborů lidského konání. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek v součinnosti s dalšími faktory přinesly nejteplejší léto v Evropě v historii měření, extrémní sucho v třetině Evropy, druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu či nejnižší půdní vlhkost za 50 let.
Komplexní zprávu o stavu klimatu v Evropě v roce 2022 tento týden zveřejnili vědci tvořící projekt Evropské unie Copernicus. Vědci zmiňují, že zvyšující se extremita počasí odpovídá predikcím klimatických modelů.
Na projektu se podílejí vědci z několika evropských pracovišť, v Česku jsou to odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR-CzechGlobe. Podíleli se na kapitole o suchu a jeho dopadech včetně map. ,,Od zimy do léta loni přetrvával ve většině Evropy nedostatek srážek. Společně s rekordními horkými vlnami to vedlo k extrémnímu suchu v třetině Evropy,“ připomněl bioklimatolog Miroslav Trnka sucho, které sužovalo především Francii, Německo, Španělsko či Itálii. Jeho socio-ekonomické dopady byly značné, přičemž kulminovalo v době vegetační sezony mezi květnem až srpnem. Zemědělci neměli vodu pro závlahy, protože velké evropské řeky měly jen velmi málo vody. Příznačné byly záběry z Pádské nížiny, kde několik kilometrů od ústí do moře tekla v korytě Pádu slaná voda do vnitrozemí místo toho, aby to bylo opačně.
Článek je ke stažení zde
Zdroj: EnviWeb