3. listopad 2021

Exkurze 14:00 hod.

Pracoviště ÚVGZ – CzechGlobe v Brně je vybaveno špičkovým přístrojovým vybavením. Při návštěvě izotopové laboratoře se dozvíte, k čemu všemu lze použít izotopovou analýzu, k vidění budou také růstové komory, které nám umožňují rostliny adaptovat na podmínky, za jakých rostly v minulých dobách, nebo jaké se očekávají např. za 100 let. Uvidíte, jak funguje termokamera, kterou využíváme k měření rozložení teploty a budete mít možnost získat svůj vlastní termovizní snímek. Zájemcům umožníme také virtuální prohlídky našich dalších experimentálních pracovišť.

Přednášky

Monitoring a předpověď sucha na portálu InterSucho

15:00 hod.; Mgr. Monika Bláhová

Projekt InterSucho byl inspirován potřebou vytvořit monitorovací a předpovědní systém zemědělského sucha. Systém vznikl v roce 2012 a v současné době se jedná o rozsáhlý monitorovací nástroj, který poskytuje v rozlišení 500 x 500 m informace o výskytu zemědělského sucha. K monitoringu využívá matematické modelování, pozemní měření, satelitní snímky a také hlášení stovek expertů. Mimo monitoringu sucha systém poskytuje také jeho předpověď a hlášení dopadů sucha na výnosy polních plodin.

Povodňová aktivita v Evropě za posledních 500 let

16:00 hod.; Mgr. Monika Bělínová

Zkoumání historie povodní pomáhá odborníkům zjistit, do jaké míry se v nich promítá kolísání a změna klimatu. Panují obavy, že v důsledku neustálého vzestupu koncentrací CO₂ a rostoucí globální teploty vzduchu se bude frekvence a intenzita extrémních projevů počasí, tedy i povodní, zvyšovat. Analýzou historických dokumentů a systematických hydrologických pozorování na hlavních evropských tocích se podařilo identifikovat a popsat celkem 9 období zvýšené povodňové aktivity za posledních 500 let.

Stabilní izotopy v rostlinách odhalují dávné klima Země

17:00 hod.; Doc. Otmar Urban

Živé organismy obsahují čtyři základní prvky – C, O, H a N. Ty mohou ve svém jádru obsahovat různý počet neutronů a nepodléhají radioaktivnímu rozpadu. Stabilní izotopy lze využít v řadě odvětví. Rostliny přijímají oba izotopy uhlíku (lehký C¹² a těžký C¹³) ve formě molekuly CO₂ díky fotosyntéze. Za optimální teploty a vláhy upřednostňují lehký izotop, při vysoké teplotě a suchu těžký. Klima tak zanechává v rostlinách svůj „izotopový otisk“, který lze využít k rekonstrukci dávného klimatu Země.