Místo aby farmář pole zoral, nechá na polích co nejdéle rostliny, které mění přebytečný oxid uhličitý v atmosféře fotosyntézou na cukry. Rostliny se po svém rozkladu dostanou do půdy, kam zanesou potřebné organické složky včetně uhlíku. Toho uhlíku, který v ovzduší přispívá ke klimatické změně, ale v půdě pomáhá k vyšší úrodě.
To je ve zjednodušeném principu základem regenerativního zemědělství, které se šíří i mezi českými zemědělci.
Propagátorem těchto metod je například Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který se jimi zabývá již několik let. Nejdůležitějším důvodem, proč farmáři na regenerativní zemědělství přecházejí, je dlouhodobé sucho. Podle něj je tento typ hospodaření vhodný pro zemědělce, kteří vidí, že půda i kvůli stále častějším výkyvům počasí neposkytuje takovou produkci jako dříve.
Článek je ke stažení zde
Zdroj: iDnes.cz