Kvůli vlnám horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k velmi rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety, upozorňuje expertka na půdu Eva Dařenová. Dopady těžby dřeva na půdu se ale podle ní dají zmírňovat.
Oxid uhličitý (CO2) v přírodě vzniká v buňkách většiny organismů – včetně člověka – procesem buněčného dýchání. Organické uhlíkaté sloučeniny se rozkládají na CO2 a vodu. Důležitá je ale hlavně energie, která se uvolní při štěpení chemických vazeb, a organismus ji pak využije pro své potřeby, jako jsou tvorba a transport potřebných sloučenin, růst či pohyb. Nebo pro čtení tohoto článku.
„V lesích se oxid uhličitý uvolňuje ze stromů, rostlin, živočichů i z půdy, kde se nachází kořeny rostlin a žije v ní velké množství mikroorganismů, jako jsou bakterie a houby, které dýchají a uvolňují CO2. Jeden gram zdravé půdy může obsahovat až miliardu bakterií a až 200 metrů houbových vláken. Bakterie a houby rozkládají spadané listí a jehličí ze stromů. Tím z nich uvolňují živiny, které se tak vracejí zpět do koloběhu a můžou být využity třeba rostlinami. Dýchání půdy je proto velmi důležité pro správné fungování celé přírody,“ vysvětluje Eva Dařenová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Článek je ke stažení zde
Zdroj: ceskatelevize.cz