prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D. – vedoucí
Vědečtí pracovníci:
Ing. Lenka Bartošová, Ph.D.
Mgr. Monika Bělínová, Ph.D.
RNDr. Jana Bernsteinová, Ph.D.
Dr. Ulf Büntgen, Ph.D.
prof. Reinhart Ceulemans
doc. Ing. Emil Cienciala, Ph.D.
MSc. Marian Dobranschi, Ph.D.
prof. Dr. Jan Esper
Ing. Milan Fischer, Ph.D.
doc. Mgr. David Hampel, Ph.D.
prof. Ing. Martin Hanel, Ph.D.
prof. Paula Ann Harrison-Hepworth
doc. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D.
prof. Ian Paul Holman
Dr. Kurt Christian Kersebaum
Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D.
Dr. Martin Možný
Prof. Dr. Claas Nendel
prof. Jørgen Eivind Olesen
Bc. Markéta Poděbradská, Ph.D.
doc. Dr. Vera Potopová
Ing. Gabriela Pozníková, Ph.D.
Ing. Pavel Růžek, CSc.
doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D.
Ing. Daniela Semerádová, Ph.D.
Ing. Jana Šimečková, Ph.D.
doc. Ing. Luboš Střelec, Ph.D.
Ing. Eva Svobodová, Ph.D.
Mag.phil. Mag.rer.nat. Sabina Thaler
doc. RNDr. Tomáš Václavík, Ph.D.
Ing. Adam Vizina, Ph.D.
Dr. Wolfgang Wagner
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
doc. Ing. Evžen Zeman, CSc.
Doktorandi:
MSc. Juliana Arbelaez Gaviria
Ing. Jakub Bohuslav
Mgr. Tomáš Čejka
Ing. Tomáš Ghisi
Ing. Marcela Hlaváčová
Ing. Irena Sochová
Ostatní:
Bc. Jan Balek
Mgr. Monika Bláhová
Ing. Petra Dížková
Ing. Stanislav Dohnal
Ing. Milan Halenka
Ondřej Janoušek
Mgr. Lucie Kudláčková
František Lopaur
Ing. Matěj Orság, Ph.D.
Ing. Marie Zahradníčková
Změna klimatu přináší potřebu změn v agrosektoru, jejichž projevy lze již v současnosti sledovat v oblasti samotného pěstování konkrétních plodin, jejich zastoupení na orné půdě, ve fenologickém vývoji plodin a škodlivých organismů, přístupu pěstitelů k odrůdové skladbě či změně v technologiích. Stejně tak se prvovýrobci musí vyrovnávat s dopady zvýšené variability klimatu ve smyslu zvýšeného výskytu extrémních meteorologických událostí, z nichž klíčovou roli hraje z ekonomického pohledu výskyt zemědělského sucha. Kromě atmosférických vlivů a genetických vlastností samotné plodiny je nedílnou součástí pěstebního procesu půda a procesy v ní probíhající. Ty jsou zásadně ovlivněné teplotními a vlhkostními poměry, které přímo závisí na energetické bilanci aktivního povrchu a vláhové bilanci dané lokality.
Hlavní cíle oddělení:
Hlavním cílem je posouzení dopadů změny klimatu na pěstování nejvýznamnějších polních plodin, kdy budou sledovány především výnosové hladiny v historických, současných a očekávaných klimatických podmínkách a současně budou formulovány podle jednotlivých oblastí a typů agrosystémů návrhy adaptačních opatření vedoucí ke zmírnění dopadů změny klimatu či k akceleraci dopadů pozitivních. Pro splnění hlavního cíle budou realizovány následující dílčí cíle:
a) stanovení potenciálního a reálného výnosu vybraných polních plodin (především pšenice ozimá a ječmen jarní)
b) sledování fenologického vývoje vybraných plodin a dřevin
c) vymezení ekologické niky vybraných chorob a škůdců
d) provedení analýzy zemědělského sucha a jeho významu v polní produkci
e) posouzení půdního klimatu
f) výzkum změny agroklimatických podmínek pěstování
Klíčová infrastruktura (přístroje, stavby, laboratoře):
Pro dosažení cílů budou využívány systémy měření radiační a energetické bilance, stejně jako teploty a vlhkosti půdy, jak na bodové, tak i prostorové úrovni jako např. štěrbinový scintilometr nebo systém eddy kovariance. Pro založení a vedení polních pokusů bude využito přesných zemědělských strojů jako je maloparcelní sklízecí mlátička či maloparcelní secí stroj. Analýzy půdních vzorků či biomasy budou prováděny ve specializovaných laboratořích.
