Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu
CZECHGLOBE
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
image/svg+xml

Oddělení sociálně-ekologické analýzy

Mgr. Zuzana V. Harmáčková, PhD – vedoucí oddělení (ORCID)

Vědečtí pracovníci:

Mgr. Lenka Suchá, PhD (ORCID)
Mgr. Aneta Seidlová (ORCID)
Ing. Nikola Sagapova (ORCID)
Bc. Pavlína Schultzová

Doktorandi:

Mgr. Barbora Nohlová (ORCID) Mgr. Anna Bromová

Oddělení sociálně-ekologické analýzy (SE Lab) zjišťuje, jakým způsobem může lepší pochopení vazeb mezi lidskou společností a přírodním prostředím pomoci v hledání cest k udržitelnosti.

Pro dosažení tohoto cíle v SE Lab:

  • kombinujeme přístupy společenských, humanitních a přírodních věd,
  • aktivně spolupracujeme s aktéry mimo akademickou sféru (experti z praxe, tvůrci politik, zástupci občanské společnosti a nevládního sektoru),
  • klademe důraz na výměnu znalostí mezi vědou, praxí a tvorbou politik,
  • rozvíjíme výzkum napříč geografickými a kulturními kontexty (Evropa, Afrika, Latinská Amerika).

Klíčová výzkumná témata a otázky

Téma 1: Sociálně-ekologické scénáře budoucího vývoje

Sociálně-ekologické scénáře (social-ecological scenarios) zachycují budoucí vývoj vazeb mezi společností a přírodou. Jejich design a analýza nám pomáhají lépe pochopit, jak mohou vypadat různé budoucí stavy společnosti a přírodního prostředí, ve kterých se budeme snažit o dosažení udržitelnosti, a na co se jako společnost připravit. Konkrétní typ scénářů – „cesty k udržitelnosti“ (sustainability pathways) – nám dále pomáhají pochopit, jaké kroky k udržitelnosti jsou možné, pro které konkrétní aktéry, které z těchto kroků jako společnost preferujeme a kdo by se o ně měl zasazovat.

Související projekty: BIONEXT (Horizon Europe), TRANSPATH (Horizon Europe), Just Scapes (JPI Climate Solstice), Coop4Wellbeing (TA ČR)

Téma 2: Sociálně-ekologická resilience

Sociálně-ekologická resilience (social-ecological resilience) je odolnost provázaného systému lidské společnosti a přírodního prostředí. Její výzkum nám umožňuje pochopit, jaké společenské procesy ovlivňují, nakolik jsme odolní vůči globální změně a jejím projevům, či která přírodě blízká opatření (např. zelené oblasti ve městech) zároveň pomáhají budování společenské odolnosti.

Související projekty: Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI (Národní plán obnovy)

Téma 3: Role znalostí ve formování sociálně-ekologických systémů

Role znalostí, jejich koprodukce a přenosu (knowledge co-production and transfer) je klíčová pro formování sociálně-ekologických systémů okolo nás a dosahování udržitelnosti. Výzkum v rámci oddělení zjišťuje, jak se získané znalosti o souvislostech mezi společenským a přírodním fungováním reálně propisují do fungování společnosti, jak je možné efektivitu získaných znalostí zvýšit či jak v tomto ohledu fungují vědecko-politická rozhraní (např. IPBES, IPCC).

Související projekty: BIONEXT (Horizon Europe), Coop4Wellbeing (TA ČR), zapojení členů oddělení do fungování IPBES

Výzkumné přístupy a metody

Práce oddělení vychází z řady disciplín na pomezí společenských, humanitních a přírodních věd, mj. vědy o udržitelnosti, sociální geografie, rozvojových studií, environmentálních studií, antropologie a designu. Oddělení se orientuje na transdisciplinární a participativní výzkumné přístupy, s využitím smíšených výzkumných metod (mixed methods), mapování aktérů, workshopů, fokusních skupin, rozhovorů, pozorování, designových přístupů a dalších metod sběru dat a spoluvytváření znalostí (knowledge co-design).

Výuka

Projekty