Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu
CZECHGLOBE
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
image/svg+xml

Oddělení sociálně-ekologické analýzy

Mgr. Zuzana V. Harmáčková, PhD – vedoucí oddělení (ORCID)

Vědečtí pracovníci:

Mgr. Lenka Suchá, Ph.D. (ORCID) – zástupce vedoucího oddělení
prof. Paula Ann Harrison-Hepworth (ORCID)
prof. Ian Paul Holman, Ph.D. (ORCID)

Doktorandi a doktorandky:

Mgr. Aneta Seidlová (ORCID)
Mgr. Bronislav Farkač (ORCID)
Mgr. Anna Bromová (ORCID)
Mgr. Romana Jungwirth Březovská, M.A. (ORCID)
Mgr. Jakub Mácha (ORCID)

Ostatní:

Mgr. Pavlína Schultzová (ORCID)
Ing. Nikola Sagapova (ORCID)
MA Alejandrina Viesca Ramirez (ORCID)
Mgr. Jitka Martínková

Oddělení sociálně-ekologické analýzy (SE Lab) zjišťuje, jakým způsobem může lepší pochopení vazeb mezi lidskou společností a přírodním prostředím pomoci v hledání cest k udržitelnosti. Jak k našemu výzkumu přistupujeme?

  • Kombinujeme přístupy společenských, humanitních a přírodních věd.
  • Aktivně spolupracujeme s aktéry mimo akademickou sféru (experty a expertkami z praxe a z oblasti tvorby politik a se zástupci a zástupkyněmi občanské společnosti a nevládního sektoru).
  • Klademe důraz na výměnu znalostí mezi vědou, praxí a tvorbou politik.
  • Rozvíjíme výzkum napříč geografickými a kulturními kontexty (Evropa, Afrika, Latinská Amerika).
Příklad vizualizace vazeb mezi přírodou a společností z projektu Coop4wellbeing.

Hlavní výzkumná témata a otázky našeho oddělení

Téma 1: Sociálně-ekologické scénáře budoucího vývoje

Sociálně-ekologické scénáře (social-ecological scenarios) zachycují budoucí vývoj vazeb mezi společností a přírodou. Jejich tvorba a analýza nám pomáhají lépe pochopit, jak mohou vypadat různé budoucí stavy společnosti a přírodního prostředí, ve kterých se budeme snažit o dosažení udržitelnosti, a na co se jako společnost připravit.

Vizualizace různých scénářů socioekonomického vývoje (Shared Socioeconomic Pathways, SSP).

Cesty k udržitelnosti (sustainability pathways) jsou konkrétní typ scénářů, který nám pomáhá pochopit, jaké kroky k udržitelnosti jsou možné a pro které aktéry. Mimoto nám cesty k udržitelnosti napomáhají porozumět tomu, které z těchto kroků jako společnost preferujeme a kdo by se o ně měl zasazovat.

Příklad vizualizace různých scénářů možného vývoje turismu, ochrany přírody v CHKO, zadržování vody v krajině, vzdělání, krajinného managementu a společnosti (Harmáčková et al. 2021).

Související projekty: BIONEXT (Horizon Europe), TRANSPATH (Horizon Europe), Just Scapes (JPI Climate Solstice), Coop4Wellbeing (TA ČR), AdAgriF (MŠMT, OP JAK)

Téma 2: Sociálně-ekologická resilience

Sociálně-ekologická resilience (social-ecological resilience) je schopnost provázaných systémů lidské společnosti a přírodních prostředí vyrovnávat se se změnami a šoky a zachovat si při tom své funkce. Její výzkum nám umožňuje pochopit, jaké společenské procesy resilienci ovlivňují, nakolik jsme odolní vůči globální změně a jejím projevům, či která přírodě blízká opatření (např. zelené oblasti ve městech) zároveň pomáhají budování společenské odolnosti. Jak si resilienci představit?

Vizualizace jednotlivých aspektů resilienčního myšlení z projektu NPO Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Související projekty: Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI (Národní plán obnovy)

Téma 3: Role znalostí ve formování sociálně-ekologických systémů

Role znalostí, jejich spoluvytváření a přenosu (knowledge co-production and transfer) je klíčová pro formování sociálně-ekologických systémů okolo nás a pro dosahování udržitelnosti. Výzkum v rámci oddělení zjišťuje, jak se získané znalosti o souvislostech mezi společenskými a přírodními procesy reálně propisují do fungování společnosti, jak je možné efektivitu získaných znalostí zvýšit či jak v tomto ohledu fungují vědecko-politická rozhraní (např. IPBES, IPCC).

Související projekty: BIONEXT (Horizon Europe), Coop4Wellbeing (TA ČR), AdAgriF (MŠMT, OP JAK), zapojení členů oddělení do fungování IPBES

Naše výzkumné přístupy a metody

Práce oddělení vychází z řady disciplín na pomezí společenských, humanitních a přírodních věd, mj. vědy o udržitelnosti, sociální geografie, rozvojových studií, mezinárodních vztahů, environmentálních studií, antropologie, environmentální psychologie a designu. Oddělení se orientuje na transdisciplinární a participativní výzkumné přístupy. K tomu využívá smíšené výzkumné metody (mixed methods), mapování aktérů, workshopy, fokusní skupiny, rozhovory, pozorování, designové přístupů a další metody sběru dat a spoluvytváření znalostí (knowledge co-design).

Aktuálně běžící projekty

BIONEXT

Projekt BIONEXT: The Biodiversity Nexus – Transformative Change for Sustainability (Horizon Europe) je výzkumný a inovační projekt, který přináší nové poznatky umožňující lepší pochopení procesu úbytku biodiverzity v širších souvislostech, včetně nenahraditelné role biodiverzity pro život na Zemi. Projekt ukazuje, jak úbytek biodiverzity souvisí s mnoha klíčovými aspekty našich životů: s vodou, kterou pijeme, s potravinami, s dopravou, s naším zdravím, s energetikou a také se změnou klimatu. Cílem projektu BIONEXT je vytvářet a nabízet vědecky podložená řešení a nástroje pro zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a pro dosažení regenerativní budoucnosti a společnosti, v jejichž středu bude právě živá příroda.

TRANSPATH

Projekt TRANSPATH: Transformative pathways for synergising just biodiversity and climate actions (Horizon Europe) má za cíl identifikovat pákové body a s nimi související možné intervence, které by umožnily a iniciovaly transformační změny na úrovni spotřebitelů, výrobců i organizací. Tím by pomohly urychlit různé cesty transformace směrem ke společnosti odolné vůči změnám klimatu, fungující v souladu s ochranou biodiverzity a s ohledem na různé sociokulturní souvislosti a lidská práva.

AdAgriF

Projekt AdAgriF: Advanced methods of greenhouse gases emission reduction and sequestration in agriculture and forest landscape for climate change mitigation CZ (MŠMT, OP JAK) se zaměřuje na mitigační klimatická opatření v zemědělské krajině a v lesích. Náš tým zkoumá, jak mohou mitigační klimatická opatření přispět k širší sociální a environmentální udržitelnosti, jak jsou tato opatření robustní s ohledem na možný budoucí vývoj a jak různí společenští aktéři přispívají ke společné tvorbě znalostí o potenciálních opatřeních vedoucích ke zmírnění změny klimatu.

SYRI

Tématu resilience se náš tým aktuálně věnuje v rámci projektu s názvem Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI (Next Generation EU, MŠMT, NPO). Cílem našeho týmu, který se na projektu podílí spolu s výzkumníky a výzkumnicemi z dalších institucí, je rozvoj resilienčního myšlení u aktérů snižování rizik katastrof a zvyšování systémové odolnosti vůči přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí v kontextu klimatické krize. Národní institut SYRI je virtuální vědecký hub sdružující vědkyně a vědce z oblasti společenských věd. Zaměřuje se na výzkum rizikových situací a možností zmírnění problémů, které přinášejí náhlé neočekávané události jako změna klimatu, pandemie, válka apod. Projekt SYRI je součástí Národního plánu obnovy, č. LX22NPO5101, financovaného Evropskou unií – Next Generation EU, MŠMT, NPO: EXCELES.

Kromě výše zmíněných projektů spolupracují lidé z našeho týmu průběžně také na dalších mezinárodních a národních projektech probíhajících na dalších odděleních CzechGlobe.

Uzavřené projekty

JustScapes

Just Scapes: Environmental justice analysis to advance rural landscape transformations in the face of climate change (JPI Climate Solstice) byl transdisciplinární a mezioborový výzkumný projekt zaměřený na environmentální spravedlnost. Zaměřoval se na hledání cest, jak realizovat „spravedlivou transformaci“ v různých oblastech Evropy. Případové studie projektu byly zpracovány v České republice, Francii a Skotsku. Náš tým se zabýval tématem spravedlivé transformace kulturní krajiny jižní a východní Moravy.

Coop4Wellbeing

Coop4Wellbeing: The role of participatory social-ecological research in strengthening international development cooperation (TA ČR) je příkladem projektu, jehož cílem bylo posílení vazeb mezi vědou, aplikovaným výzkumem a rozvojovou spoluprací. Hlavním cílem našeho týmu bylo nastartovat proces přenosu znalostí ze společného výzkumu sociálně-ekologických vazeb do rozvojové praxe v Zambii. Výzkum se zaměřoval na témata spojená s přístupem k půdě, s aspiracemi drobných zemědělců či na vnímání systému společenské správy v Západní provincii Zambie. Dalším důležitým komponentem bylo také zkoumání přenosu znalostí mezi aktéry rozvojové spolupráce a účastníky rozvojových projektů. Zajímavými výstupy projektu jsou unikátní vizualizace sesbíraných dat nebo story mapa ze Zambie.

Výzkumnice z Oddělení sociálně-ekologické analýzy (Lenka Suchá, Aneta Seidlová a Zuzana V. Harmáčková) při práci na výzkumu probíhajícím v rámci rozvojového projektu v Zambii.

Výuka

  • Věda o udržitelnosti v řešení globální změny (Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
  • Přímá akce v environmentálním hnutí (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita)
  • Systémové myšlení a design (Fakulta výtvarných umění, Vysoké učení technické)
  • Bioekonomika (Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích)
  • Podíl na výuce: Pluralismus v ekonomickém myšlení (Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích)
  • Podíl na výuce: Critical Topics in Social Dimensions of Global Environmental Change (Přírodovědecká fakulta, Masarykova Univerzita)
  • Podíl na výuce: Political psychology and intergroup conflict (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita)