Od roku 2023 je CzechGlobe partnerem projektu HORIZON EUROPE Tools4CAP. Tools4CAP sdružuje 21 partnerů, kteří se podílejí na tvorbě a monitorování národních strategických plánů (SP) Společné zemědělské politiky (SZP) 2023-2027 a pokládají základy pro řádnou přípravu strategických plánů po roce 2027 prostřednictvím adaptace inovativních metod a nástrojů principem zdola nahoru (bottom-up). Ambicí projektu je poskytnout koncovým uživatelům vhodné nástroje pro navrhování politik založených na důkazech, a tak, v konečném důsledku, zlepšit schopnosti navrhovat strategické plány nové generace a provádět monitorovací úkoly.
CzechGlobe ve spolupráci se strategickým partnerem IIASA (Mezinárodní institut pro aplikovanou systémovou analýzu) v projektu Tools4CAP vede v rámci replikačních laboratoří jednu z modelových případových studií v České republice. Cílem případových studií je zprovoznit modelovací nástroje pro hodnocení ex-ante a ex-post, nástroje pro participativní rozhodování při vytváření intervenčních strategií na základě informací od zúčastněných stran a vyřešit monitoring pro účely kontroly dodržování předpisů a podpory přezkumu výkonnosti.
V květnu 2024 uspořádal v rámci projektu Tools4CAP CzechGlobe ve spolupráci s IIASA první fokusní skupinu – setkání zúčastněných stran na národní úrovni. Účelem této české fokusní skupiny bylo projednat nástroje analýzy politik pro rozhodování založená na důkazech. Do fokusní skupiny se zapojili vědečtí pracovníci z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), zástupci Regionální agrární komory Jihomoravského kraje (RAK Jmk), Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a zemědělských podniků. Diskutována byla převážně dvě klíčová témata:
- identifikace rolí, výzev a příležitostí, kterým čelí zúčastněné strany při tvorbě a realizaci strategického plánu (SP) Společné zemědělské politiky (SZP) České republiky;
- představení nástroje GLOBIOM pro analýzu politik v evropském kontextu a potřeby zdokonalení těchto nástrojů pro budoucí procesy SZP.
Diskuse fokusní skupiny vyzdvihla společné zkušenosti zúčastněných stran v závěrečné fázi procesu SP SZP. Výzkumníci ÚZEI se aktivně podíleli na přípravě podkladových analýz, včetně dopadových studií, s cílem přesně identifikovat problémy a jejich příčiny, určit nejlepší intervence a předat Ministerstvu zemědělství progresivní výsledky. Ačkoli účastníci uznali, že průběh procesu byl obecně hladký, poznamenali, že závěrečná fáze SP SZP byla ukvapená a změny byly provedeny v rozporu s dříve dosaženým konsensem mezi zúčastněnými stranami. Zemědělci vyjádřili obavy, že o posledních úpravách SP SZP bylo rozhodnuto bez ohledu na dřívější dohody mezi zemědělci a tvůrci politik. Navzdory ochotě Ministerstva zemědělství vést dialog nevedla tato jednání k žádným praktickým výsledkům pro zemědělce.
Shoda panovala i v otázce významu cílů stanovených pro Českou republiku v rámci SZP. Účastníci upozornili na nedostatek transparentnosti při posuzování dopadů prováděném se zemědělci ve fázi návrhu. Projevili zájem více se zapojit do zdokonalování a přijímání různých nástrojů analýzy politiky. Mezi klíčové politické otázky v rámci této diskuse patřila konkurenceschopnost českého zemědělství, dopady regulace používání pesticidů na produkci, rozšiřování závlah, soběstačnost a nedostatek pracovní síly.
Závěrem jednání se účastníci shodli na nutnosti posílit komunikaci mezi 1) akademickou obcí a zemědělci a 2) zemědělci a tvůrci politik na národní úrovni i na úrovni EU. Posílení těchto komunikačních kanálů má zásadní význam pro vývoj účinných nástrojů politické analýzy, které řeší problémy, jímž zemědělci čelí při provádění SZP.
