Extrémní projevy počasí jako vichřice, sucho nebo povodně se kvůli klimatickým změnám i v Česku stávají čím dál častějšími. Míra dopadů těchto katastrof závisí na resilienci, tedy společnosti a její schopnosti se s podobnými událostmi vyrovnat a předcházet jim. Nová studie Národního institutu SYRI ukazuje, že je český systém snižování rizik katastrof zatím zaměřený především na tradiční krizové řízení a rychlé reakce záchranných složek po příchodu katastrof. Vědkyně a vědci však přichází s poznatky o tom, jak lze kromě reakce ex post podporovat i přípravu na budoucí katastrofy a jakými konkrétními kroky je možné odolné české společnosti dosáhnout.
Vědecký tým z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe mezi roky 2022 a 2025 dlouhodobě spolupracoval s ministerstvy, výzkumnými institucemi, zástupci integrovaného záchranného systému i samospráv, ale také s humanitárními organizacemi, dobrovolníky či lidmi přímo zasaženými katastrofami. Vědkyně a vědci společně s těmito aktéry definovali osm klíčových oblastí pro vytvoření resilientní společnosti.
Více zde
Zdroj: Deník veřejné správy
