Ředitel pro výzkumné infrastruktury: Mgr. Marian Pavelka, Ph.D.
Marek Jakubík – vedoucí
Ostatní:
Jiří Hájek
Petr Láf
Karel Staník
Ing. Jan Hanuš, Ph.D. – vedoucí
Ostatní:
Ing. Tomáš Fabiánek
Mgr. Lukáš Fajmon
Adéla Salamonová
Ing. Jaroslav Španihel
Karel Holouš – vedoucí
Datově-analytická platforma EnviLab sloužící k efektivnímu zpracování velkých objemů heterogenních dat v oblasti životního prostředí nově zahrnuje modul ABiLAS. ABiLAS je nástroj, který na základě prostorové analýzy leteckých laserových dat umožňuje odhadnout nadzemní biomasu lesa. To vše jen na pár kliknutí. Dalším přínosem je generování map průměrné výšky porostu a hustoty lesa.
Více Jakých teplot mohou během horkých letních dnů dosahovat různé povrchy ve městech? Jak velký je rozdíl mezi teplotou tmavé a světlé dlažby? O kolik stupňů dokáže městská zeleň ochladit své okolí? A jak vlastně okolní prostředí ovlivňuje tepelnou pohodu člověka?
To jsou otázky, které si v období letních vln veder klademe stále častěji. Díky terénním a leteckým měřením teplotních charakteristik městských povrchů dnes dokážeme na mnohé z nich nabídnout konkrétní a daty podložené odpovědi.
V rámci aktivit Oddělení dálkového průzkumu Země postupně vzniká série nových infografik věnovaných fenoménu městského tepelného ostrova a teplotnímu prostředí měst. Infografiky srozumitelnou formou představují výsledky měření i nejzajímavější poznatky o fungování městského klimatu. Zaměřují se především na město Brno, které je nám geograficky, profesně a srdcem nejbližší, avšak závěry lze zobecnit i pro další česká města.
Nové informační materiály pomohou lépe pochopit, jak různé typy povrchů, vegetace či zástavby ovlivňují tepelné podmínky ve městech a jaká opatření mohou přispět ke zmírnění dopadů rostoucích teplot na kvalitu života obyvatel.
Během uplynulé vlny veder, 28. června, zažilo Česko svůj nejteplejší den. Tyto parné dny znamenají zvýšenou zátěž pro lidský organismus. Právě proto v tento den vyrazili vědci z Oddělení dálkového průzkumu Země do ulic centra Brna s přístrojem vlastní výroby pojmenovaným „Uličník“, aby změřili aktuální teplotu a vlhkost vzduchu, oslunění a sálání z okolních povrchů, což jsou veličiny potřebné k výpočtu pocitové teploty, nebo-li fyziologicky ekvivalentní teploty (PET), která popisuje tepelnou pohodu člověka. Teplota vzduchu, kterou nám měří teploměry za oknem, totiž nevypovídá přesně o tom, jak horko skutečně vnímáme.
Více 
