Týden Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice Jeho cílem je prezentace Akademie věd ČR a výzkumu široké veřejnosti a získání zájmu nejen mladých lidí o vědu. Festival představuje pracoviště, výzkumné aktivity a nejaktuálnější úspěchy a objevy jednotlivých ústavů Akademie věd. V letošním roce se Týden Akademie věd uskuteční od 2. do 8. listopadu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe vás přivítáme v rámci Dne otevřených dveří v úterý 3. listopadu.
Program 3. 11. 2026
Blok 1 – přednáška + exkurze 9:00 – 11:00 hodin
Přednáška: Voda v krajině v minulosti: její význam a proměny v čase
( Dr. Lukáš Dolák)
Stékala se Vltava s Labem vždy u Mělníka? Jaký vztah měli naši předci k vodě v minulosti? K čemu všemu lidem voda v krajině sloužila? A které povodně byly největší a jak se před nimi naši předci bránili? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět první přednáška. Řekneme si, proč v minulosti vznikaly rybníky, kdy nastal jejich zlatý věk a proč došlo k jejich zanikání. Zjistíme také, jak lidé svými zásahy v krajině ovlivnili další směřování vody nebo jak voda sama přetvářela krajinu.
Exkurze:
V metabolomické laboratoři uvidíte, jak se identifikují a kvantifikují produkty látkové přeměny rostlin. Ukážeme vám růstové komory, které nám umožňují rostliny adaptovat na růstové podmínky minulých i očekávaných dob. Přesvědčíte se, co vše můžeme zjistit ze satelitních a leteckých dat. Také se dozvíte, jaká je chemie atmosféry ve výškách a jak se stanovuje.
Blok 2 – přednáška + exkurze 11:00 – 13:00 hodin
Přednáška: Jaké budou řeky za 50 let? Odpovídají Digitální dvojčata povodí
( Dr. Jana Bernsteinová)
Už jste slyšeli, že v CzechGlobe máme dvojčata? Jsou digitální a rostou jako houby po dešti. Taky na ně každodenně digitálně prší. Jejich hlavním účelem je odpovídat “jak budou vypadat naše řeky v příštích desetiletích”. Budoucnost je nejistá, a tak zkoušíme různé scénáře vývoje klimatu i krajiny. Povíme vám, k čemu všemu jsme naše digitální dvojčata povodí Dyje a Želivky již využili. Ukážeme vám, jak v počítači nanečisto stavíme a bouráme přehrady, kultivujeme lesy nebo měníme celá povodí.
Exkurze:
V metabolomické laboratoři uvidíte, jak se identifikují a kvantifikují produkty látkové přeměny rostlin. Ukážeme vám růstové komory, které nám umožňují rostliny adaptovat na růstové podmínky minulých i očekávaných dob. Přesvědčíte se, co vše můžeme zjistit ze satelitních a leteckých dat. Také se dozvíte, jaká je chemie atmosféry ve výškách a jak se stanovuje.
Blok 3 – přednáška + exkurze 13:00 – 15:00 hodin
Přednáška: Jak vrátit vodu do krajiny: adaptační opatření pro budoucnost
( Dr. Jiří Jakubínský)
Voda je základní podmínkou života i fungování krajiny. Jak se mění její koloběh vlivem lidské činnosti a klimatické změny? Přednáška představí hlavní příčiny ztráty vody ze současné kulturní krajiny a nastíní vybraná adaptační opatření, která mohou pomoci zmírňovat dopady sucha i přívalových srážek a zvyšovat odolnost krajiny vůči dopadům klimatické změny. Na konkrétních příkladech si představíme opatření využitelná v našich podmínkách a jejich roli v naplňování cílů Národního plánu obnovy přírody.
Exkurze:
V metabolomické laboratoři uvidíte, jak se identifikují a kvantifikují produkty látkové přeměny rostlin. Ukážeme vám růstové komory, které nám umožňují rostliny adaptovat na růstové podmínky minulých i očekávaných dob. Přesvědčíte se, co vše můžeme zjistit ze satelitních a leteckých dat. Také se dozvíte, jaká je chemie atmosféry ve výškách a jak se stanovuje.
Výstava: Pět tváří zítřka
(Výstavu můžete shlédnout v budově Akademie věd ČR, Národní 3 v Praze)
Jak bude Česká republika vypadat za několik desetiletí? Budeme žít ve společnosti založené na spolupráci a důvěře, nebo naopak v prostředí rostoucích konfliktů, technologických nerovností či tlaku na ekonomický růst? Nově vydané scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro ČR do roku 2100 představují čtyři možné podoby budoucnosti. Výstava představí vizualizace jednotlivých scénářů na příkladu Prahy v roce 2050.
