Letošní extrémní sucho ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Pro ČTK to řekl bioklimatolog a ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslav Trnka.
Sucho ještě více dopadá na velké české řeky a jejich povodí, které nemají zázemí velehor v pramenné oblasti. Podle Trnky je zjevné, že je na čase vést společenskou diskusi o tom, jak zajistit dostatečné zásoby vody. Pouhé šetření vodou nebo samotná přírodě blízká řešení nejsou receptem pro zvládání extrémního sucha. Řešením může být zvyšování akumulace v povrchových nádržích nebo intenzivnější využívání řízené infiltrace k posílení podzemních vod.
V této souvislosti odborníci z CzechGlobe pracují na adaptačních scénářích pro rok 2050 pro povodí Dyje. Analyzovali řadu možností a hodnotili jejich účinnost včetně sdílení vody mezi povodím Dyje a hlavním tokem Dunaje ve spolupráci s Rakouskem.
Jako nevyhnutelné vidí do budoucna posílení akumulace v povodí Dyje pomocí kombinace zpomaleného odtoku a posílení retence v horní části povodí jak přírodě blízkými, tak technickými opatřeními. To umožní, aby se větší díl srážek převedl do podzemních vod i do dodatečných nádrží, které budou schopné zachytávat vodu při dostatku a vypouštět v době nedostatku. Jako reálnou pomoc stále vidí i propojení s Dyje s povodím Dunaje,
Letošní rok ukazuje, jak to v některých letech v budoucnu může vypadat a že v úvahách o adaptacích musíme vážně brát variantu extrémního sucha v celém povodí veletoku.