Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
Na letošní téma komunikace se podíváme z různých úhlů pohledu.
Přijďte zjistit, co nám příroda dává najevo prostřednictvím sucha, vln veder nebo požárů, tedy jevů, na které ani letošní léto rozhodně nebylo skoupé. Ukážeme vám, jak tyto změny na CzechGlobe sledujeme, měříme a převádíme do informací, které mohou pomáhat nejen při rozhodování v zemědělství, lesnictví či vodním hospodářství, ale také při adaptaci měst a krajiny na změnu klimatu.
Čeká vás šest interaktivních stanovišť plných měření, ukázek a pokusů. Nebudete jen poslouchat – řadu věcí si budete moci sami vyzkoušet, prohlédnout nebo změřit.
🔥 Zejména vás zveme na přednášky skvělých kolegů a odborníků, kteří budou povídat o opravdu horkých tématech (nejen) letošního extrémního léta. Přednášky budou prostorem nejen pro nové informace, ale také pro otázky a diskusi.
Brno má za sebou nejteplejší léto v historii měření. Nerovnoměrné srážky prohloubily rozdíly v půdním suchu, které může postupně opět sílit. Rostliny na letošní stres z horka a sucha reagují. Požární sezóna stále nekončí.
Jak bude Česká republika vypadat za několik desetiletí? Budeme žít ve společnosti založené na spolupráci a důvěře, nebo naopak v prostředí rostoucích konfliktů, technologických nerovností či tlaku na ekonomický růst?
Nově vydané Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku do roku 2100 představují čtyři možné podoby budoucnosti. Scénáře nepředstavují předpověď budoucnosti ani odhad toho, co je nejpravděpodobnější. Nabízejí několik vzájemně kontrastních možností vývoje společnosti
Zachycují, jak se mohou v různých kombinacích proměňovat ekonomika, technologie, fungování státu, mezinárodní vztahy, hodnoty společnosti nebo stav životního prostředí a jak mohou tyto změny ovlivnit každodenní život lidí.
Výsledkem projektu jsou čtyři scénáře budoucnosti České republiky do roku 2100 – Rovnováha, Konflikt a rozpad, Opevněné světy a Všechny tváře růstu. Každý z nich představuje jinou kombinaci společenských, ekonomických, technologických a environmentálních změn.
Scénáře nacházejí uplatnění především při tvorbě veřejných politik, strategických dokumentů, adaptačních plánů, ve výzkumu i vzdělávání. V zahraničí se obdobné scénáře stále častěji využívají jako podklad pro testování odolnosti strategií vůči nejisté budoucnosti.
Publikaci vydal Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
21. ročník Noci vědy bude v letošním roce věnován tématu komunikace.
Příroda s námi komunikuje neustále. Víte, kdy opravdu začíná jaro? Jak poznáme, že strom trpí suchem, co „vyčteme“ z listu a co o krajině prozradí družice?
Pojďte se s námi podívat, jak tyto různé signály zachycujeme a měříme. Poskládejte si obraz o tom, jak se naše krajina mění a jak reaguje na sucho, vedra a další projevy měnícího se klimatu.
Na letošní Noci vědy vás necháme nahlédnout přímo do naší práce. Můžete si vyzkoušet určit fenologické fáze rostlin a zjistit, jak se za posledních 75 let posunulo jaro v české přírodě. Promítnete si družicová data na 3D model krajiny nebo odhalíte rozdíly mezi různými povrchy. Podíváte se do vnitřního světa stromů, vyzkoušíte měření „dýchání“ půdy a zjistíte, jak vědci pomocí moderních přístrojů poznávají, co rostliny právě „prožívají“.
Chcete vědět, jak v praxi sledujeme dopady sucha a vysokých teplot na zemědělství, lesy i krajinu a k čemu mohou výsledky těchto měření sloužit? Chcete vědět, jak vypadala letošní sezóna? Zveme vás! 25.9. od 17:00-21:00 si přijďte na vlastní oči ověřit, že příroda s námi mluví neustále– stačí jen vědět, jak jí naslouchat.
Počet tropických nocí bude letos rekordní a i v září může hrozit zvýšený tepelný stres. Půdní sucho v povrchové vrstvě na většině území dočasně ustoupilo, na Moravě a v hlubších vrstvách půdy však zůstává situace nadále nepříznivá.