Už i africké pralesy podle nové studie „otočily“ a produkují víc uhlíku, než ukládají. Stejný proces vědci dřív odhalili i v Amazonii, Austrálii a třeba i v Česku. Nic z toho nám ale neříká, že se z lesů stává přítěž. Naopak.
Nedávná studie o afrických pralesích se přidává do řady vědeckých prací posledních let, které ukazují na znepokojivý trend v oblasti lesů a jejich schopnosti ukládat CO2 a mírnit tak i dopad lidské činnosti na změnu klimatu.
„Africké pralesy se staly z úložiště uhlíku jejich zdrojem, zjistila nová studie,“ zní jeden z mnoha mediálních titulků, jehož obdoby jsme v posledních letech mohli číst už mnohokrát.
Jedna studie z roku 2021 dokonce došla k závěru, že mrtvé dřevo po celém světě vypouští ročně víc CO2 než lidé pálením fosilních paliv.
Mohlo by se tak zdát, že stromy se místo „plic planety“ stávají spíš komíny na CO2, které aktivně přispívají k vyšším koncentracím nejdůležitějšího skleníkového plynu v atmosféře a oteplují tak planetu. Někomu se v souvislosti s tím může vtírat na mysl i úvaha, že stromy už nejsou důležité, nebo že dokonce škodí.
Za „míchání hrušek“ s jablky takové srovnávání označil i Ladislav Šigut, který se věnuje výzkumu toků látek a energie mezi atmosférou a různými typy ekosystémů prostřednictvím infrastruktury CzeCOS.
„Rozklad mrtvého dřeva je jen jedním z procesů, kterým rostliny vrací CO2 do atmosféry. Dýchání a rozklad rostlin jsou v relativní rovnováze s příjmem CO2 fotosyntézou a tento koloběh má přibližně o řád vyšší objem než antropogenní emise. Navíc, vlivem zvýšené koncentrace CO2 v atmosféře dokonce došlo k posílení záchytu CO2 rostlinami a díky tomu nám dosud pomáhaly pohlcovat necelou třetinu lidských emisí CO2. Antropogenní emise se naopak každý rok jen sčítají, protože opačný proces – fosilizace organické hmoty – probíhá extrémně pomalu v řádech milionů let,“ řekl vědec.
Článek je ke stažení zde
Zdroj: SeznamZpravy.cz