V Brně se první půlrok teplotně zařadil na šesté místo. Srážky pomohly zmírnit půdní sucho v Čechách, v hlubších vrstvách půdy však dlouhodobý vláhový deficit přetrvává na většině území. V Jihomoravském a Olomouckém kraji se hodnoty relativního nasycení půdy pohybují blízko bodu vadnutí.
Horkých nocí v Česku rapidně přibývá. Současná vlna veder patří ve střední Evropě k nejsilnějším a přepsala i národní teplotní rekordy. Půdní sucho dočasně ustoupí, ale pouze nakrátko. Dopady v zemědělství se nadále prohlubují.
Vlna veder, která v posledních dnech zasáhla Česko, jen pokračuje v trendu letošních vysokých teplot. Ty byly na severní polokouli citelné už od začátku roku a přispěly k tání permafrostu na Sibiři nebo k rozšíření sucha, uvádí klimatolog Aleš Farda. Trend bude pokračovat i v dalších měsících, uvádí.
Aktuální vlna veder začala v západní Evropě již v polovině června a je vázána na tlakovou výši, která se pohybuje od západu na východ. Vážnost situace dokazuje dosažení nových národních teplotních rekordů. Aktuální podmínky mohou mít vliv také na tvorbu přízemního ozonu, který se drží při zemi a nerozptyluje se do atmosféry. Současně roste riziko epizod extrémních projevů počasí.
Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy: to vyzdvihuje prestižní ocenění Prémie Otto Wichterleho , které ve čtvrtek 24. 6. udělila Akademie věd ČR celkem třiadvaceti vědcům a vědkyním. Ceny pro rok 2026 laureátům předal předseda Akademie věd ČR prof. Radomír Pánek.
Prémie je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.