Česko zažívá nejteplejší dny roku. V ulicích se téměř nedá pohybovat. „Přitom si sami přitápíme, třeba černými střechami,“ upozorňují vědci s tím, že je na čase adaptovat se na nové klima.
Na zahrádce U Sečkářů se zároveň setkávám s vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Marian Pavelka a Daniel Kopkáně jsou špičky ve zkoumání pohlcování a odrážení tepla v souvislosti s barevností povrchu.
Než si sedneme, zamíří termokameru na slunečník nad námi.
„Stejný materiál, stejná látka, jen jiná barva. Pískově žlutá vykazuje teplotu 52 stupňů, tmavě hnědá 64 stupňů,“ konstatuje Daniel Kopkáně. „Ta černá střecha vedle nás může mít přes šedesát stupňů, kdyby byla světlá, tak by měla asi o dvacet stupňů méně,“ konstatuje. „A proč by nás to mělo zajímat?“ pokládá řečnickou otázku.
Já krčím rameny. Kolega Marian Pavelka odpoví.
„Černé střechy jsou sice moderní, ale přehřívají okolí a okolní vzduch. Čím víc tmavých ploch, tím větší vyzařování tepelné energie do atmosféry, která se tím víc ohřívá a více tepla vyzařuje zpět na město,“ vysvětluje. Jako příklad uvádí kuchyňskou pokličku.
„Když potřebujete něco rychleji uvařit, dáte pokličku. Drží teplo uvnitř, ale sálá ho i ven. Atmosféra funguje stejně,“ pomáhá si paralelou Marian Pavelka a rozhovoří se i o tom, že mnozí jejich výzkumy zlehčují.
Článek je ke stažení zde
Zdroj: SeznamZprávy.cz