Horko, sucho a přívalové deště narušují každodenní fungování měst a obcí. Ovlivňují veřejné prostory, budovy, infrastrukturu a zeleň. Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS) zdůrazňuje potřebu systematického plánování, koordinace mezi státní a místní samosprávou a dostupných finančních prostředků na opatření, která pomáhají chránit obyvatele a zvyšovat odolnost území.
Je důležité, aby města a obce propojovaly prostorové a rozvojové plánování s hodnocením klimatických rizik. Také to bylo důvodem uspořádat již pátý ročník konference „Klimaticky odolnější města 2026“ Vysoce kvalitní data totiž pomáhají určit, která místa jsou nejvíce ohrožena přehřátím, suchem nebo prudkým deštěm a kde upřednostnit dostupné zdroje. Tento přístup musí také zahrnovat připravenost na extrémní povětrnostní jevy a včasné varování.
Hostem konference byl také Dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe, který představil nástroj www.ClimRisk.cz pro předpovídání a hodnocení klimatických rizik, ale také portály www.intersucho.sk , www.clim4cast.eu , které mohou využívat i občané Slovenska. Dále prezentoval spolupráci CzechGlobe s Windy na globálních produktech monitorující sucho a požáry. České vědecké produkty mají uplatnění nejen u našich sousedů, ale i v celém světě.
Září bylo v Brně opět teplotně nadprůměrné, srážkově však šlo o průměrný měsíc. Sucho se v Česku nadále prohlubuje a zejména v hlubší vrstvě půdy zůstává nasycení nízké.
Nová studie Štěpánky Řehořkové z CzechGlobe a Pavla Bednáře z VÚLHM porovnala několik způsobů obnovy lesa – od otevřené kalamitní plochy po hustý a rozvolněný přípravný porost modřínu.
Jako nejpříznivější se ukázal zapojený mladý modřínový porost, který nejvýrazněji tlumil polední teplotní extrémy a udržoval vyšší vlhkost vzduchu v přízemní části porostu. Po jeho rozvolnění se chladicí efekt oslabil, ale pozitivní vliv na vlhkost přetrvával. Rozdíly byly navíc výraznější během delších období bez srážek.
Výsledky mohou pomoci lépe nastavit hustotu a postupné rozvolňování přípravných porostů tak, aby omezovaly mikroklimatický stres a vytvářely vhodnější podmínky pro růst vysazovaných cílových dřevin.
Výzkumná plocha dvoufázové obnovy využívající ekologického krytu a mikroklimatického účinku rozvolněného přípravného porostu modřínu opadavého pro vnos (umělou obnovu) dřeviny cílové druhové skladby – v konkrétním případě buku lesního
V detailu je zachycen datalogger GreyBox (EMS Brno, ČR), umožňující přenos všech měřených dat ze systémů teplotních a vlhkostních čidel rozmístěných ve zkoumaných porostech.
Od měsíce září vychází nový měsíčník Válíme vědu, který je výběrem zajímavých výsledků publikovaných v posledních týdnech a které vznikly s významným přispěním vědců z našeho ústavu. Cílem našeho vědeckého zpravodaje je přispět k tomu, abychom navzájem o práci kolegyň a kolegů napříč týmy věděli o něco více – a třeba v ní našli i inspiraci pro vlastní bádání. Krátká shrnutí vědeckých článků mají nabídnout informaci o tom co se podařilo zjistit, proč je to důležité a kde se dozvědět více i těm, kteří se danému oboru nevěnují.
První číslo přináší pět studií, a to od sucha, které promlouvá do světových cen pšenice, přes možnosti snížení emisní stopy kukuřice až k experimentům objasňujícím emise metanu z vodních ekosystémů. Dozvíte se, jak rostou mladé stromy a co nám o lesích mohou přesněji povědět 3D modely a družicová data. Pět různých pohledů na svět, který se mění a kterému se společně snažíme porozumět.
Následující suché a teplotně nadprůměrné počasí povede k prohlubování půdního sucha a také k nárůstu požárního rizika. Čeští a rakouští hasiči nacvičovali zásah při lesním požáru.