Program PLUS Change hledá kandidáty z různých kulturních a profesních prostředí, kteří by se zapojili do našeho programu jako “Ambassadors of Change”. Vybraní ambasadoři se budou podílet na diskusích o…
Click for the search
Články publikované v “Aktuality”
V uplynulých dnech navštívil ředitel ÚVGZ profesor Michal V. Marek Univerzitu energetiky a přírodních zdrojů Sunyani (UENR) v Ghaně, kde 23. října převzal z rukou jejího rektora profesora Johna K. Kuwornu jmenovací dekret…
CzechGlobe navštívila profesorka Katharine Hayhoe – světově uznávaná klimatoložka působící jako hlavní vědkyně v mezinárodní síti Nature Conservancy. Je zároveň profesorkou politických věd na Texaské technické univerzitě.
Čtyři vědečtí pracovníci z CzechGlobe získali v rámci projektu ATMO-ACCESS nadnárodní přístup k návštěvě vysokohorské výzkumné stanice Jungfraujoch, která je součástí mezinárodních sítí GAW a ACTRIS zahrnující švýcarské partnery programu…
Týden Akademie věd ČR je největším vědeckým festivalem v České republice. V letošním roce se akce bude konat ve dnech 6. – 12. listopadu. Zajímavý program pro školy a veřejnost…
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo a Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe vás srdečně zvou na první veřejnou diskuzi v rámci Česko-německého klimatického dialogu, která se uskuteční ve středu 18.…
Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR – Brno pořádají v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše přednáškové odpoledne na téma Klimatická…
Stromy pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon z ovzduší, čímž zlepšují jeho kvalitu, nicméně za suchých podmínek ho přijímají méně. Výzkum vědců z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV…
Evropská výzkumná infrastruktura ICOS, mezi jejíž zakládající členy patří rovněž CzechGlobe, vydala v červenci 2023 druhé číslo Evropského bulletinu o skleníkových plynech – FLUXES. Cílem publikací je upozorňovat tvůrce politik, politické…
11. – 14. 7.2023 se v Brně konala výroční konference FLUXNET, kterou uspořádal CzechGlobe a Mendelova univerzita v Brně. FLUXNET je globální síť tvořená regionálními sítěmi (ICOS z Evropy, Ameriflux,…
Ve dnech 26.-29. června v Brně uspořádalo Oddělení dálkového průzkumu Země CzechGlobe workshop SCERIN – 10 pod názvem „Současné změny terestrických ekosystémů, změny pokryvu/využití a jejich hnací síly – výzvy…
Právě vychází nové číslo Newsletteru
Kolegové z Oddělení společenského rozměru globální změny připravili několik zajímavostí o tom, co se jim od začátku roku podařilo v oblasti projektů, publikací nebo zapojení do vědecké politiky. Pokud chcete…
Mezi čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů, kteří dnes získali prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2023, se zařadil Stanislav Juráň z Ústavu výzkumu globální změny AV…
Ve dnech 12. -14. 6. 2023 se v prostorách Technologického centra v Praze konalo třídenní setkání konsorcia mezinárodního projektu PLUS Change: Planning Land Use Strategies: Meeting biodiversity, climate and social objectives in…
Strategie AV21
Aktuality
Datově-analytická platforma EnviLab sloužící k efektivnímu zpracování velkých objemů heterogenních dat v oblasti životního prostředí nově zahrnuje modul ABiLAS. ABiLAS je nástroj, který na základě prostorové analýzy leteckých laserových dat umožňuje odhadnout nadzemní biomasu lesa. To vše jen na pár kliknutí. Dalším přínosem je generování map průměrné výšky porostu a hustoty lesa.
Více 
Jakých teplot mohou během horkých letních dnů dosahovat různé povrchy ve městech? Jak velký je rozdíl mezi teplotou tmavé a světlé dlažby? O kolik stupňů dokáže městská zeleň ochladit své okolí? A jak vlastně okolní prostředí ovlivňuje tepelnou pohodu člověka?
To jsou otázky, které si v období letních vln veder klademe stále častěji. Díky terénním a leteckým měřením teplotních charakteristik městských povrchů dnes dokážeme na mnohé z nich nabídnout konkrétní a daty podložené odpovědi.
V rámci aktivit Oddělení dálkového průzkumu Země postupně vzniká série nových infografik věnovaných fenoménu městského tepelného ostrova a teplotnímu prostředí měst. Infografiky srozumitelnou formou představují výsledky měření i nejzajímavější poznatky o fungování městského klimatu. Zaměřují se především na město Brno, které je nám geograficky, profesně a srdcem nejbližší, avšak závěry lze zobecnit i pro další česká města.
Nové informační materiály pomohou lépe pochopit, jak různé typy povrchů, vegetace či zástavby ovlivňují tepelné podmínky ve městech a jaká opatření mohou přispět ke zmírnění dopadů rostoucích teplot na kvalitu života obyvatel.
Během uplynulé vlny veder, 28. června, zažilo Česko svůj nejteplejší den. Tyto parné dny znamenají zvýšenou zátěž pro lidský organismus. Právě proto v tento den vyrazili vědci z Oddělení dálkového průzkumu Země do ulic centra Brna s přístrojem vlastní výroby pojmenovaným „Uličník“, aby změřili aktuální teplotu a vlhkost vzduchu, oslunění a sálání z okolních povrchů, což jsou veličiny potřebné k výpočtu pocitové teploty, nebo-li fyziologicky ekvivalentní teploty (PET), která popisuje tepelnou pohodu člověka. Teplota vzduchu, kterou nám měří teploměry za oknem, totiž nevypovídá přesně o tom, jak horko skutečně vnímáme.
Více Events / Projects / Research
Věda stojí za Ukrajinou
